Aktuality Novinky z MŠMT Zprávy 

ESFRI diskutovalo Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám

Ilona Trtíková

Ve dnech 12 .– 13. prosince 2022 se virtuální cestou uskutečnilo 82. zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), expertní skupiny Evropské komise adresující stěžejní otázky evropské politiky výzkumných infrastruktur. Hlavním diskuzním bodem ESFRI byly tentokráte politické dokumenty vyjednané a přijaté v průběhu předsednictví ČR v Radě EU v 2. pol. roku 2022, a to zejména Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám. Tyto byly schváleny výzkumnou formací Rady EU pro konkurenceschopnost dne 2. prosince 2022, jako politické orientace k budoucímu rozvoji evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému, a přináší i řadu výzev, jimiž se bude ESFRI, sdružující delegace Evropské komise, členských států EU a států asociovaných k 9. rámcovému programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027), v nejbližší době zabývat.

Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám

Výzkumné infrastruktury náležely mezi stěžejní priority výzkumné agendy předsednictví ČR v Radě EU, přičemž Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám vyzdvihují roli výzkumných infrastruktur, jako nástroje k dosažení znalostních řešení velkých socioekonomických výzev evropské i globální relevance. Apelují na zajištění adekvátních podmínek pro dlouhodobě udržitelný rozvoj výzkumných infrastruktur. Akcentují potřebu dalšího sbližování výzkumně-infrastrukturní politiky na straně jedné s ostatními sektorovými politikami na straně druhé. Vyzývají k posílení digitální dimenze evropských výzkumných infrastruktur. Kladou důraz na intenzivní mezinárodní spolupráci na globální úrovni. V neposlední řadě Závěry Rady EU identifikují výzkumné infrastruktury jako součást evropského inovačního ekosystému a kritické infrastruktury EU, který přispívá k posilování konkurenceschopnosti EU, její odolnosti, post-pandemické obnově a zelené a digitální tranzici evropské ekonomiky.

Aktualizace Cestovní mapy ESFRI

Jako první ze stěžejních oblastí, kterými se bude ESFRI v dalších letech zabývat, je aktualizace Cestovní mapy ESFRI. Tato je stanovena pro rok 2025, přičemž předcházet jí bude zevrubný monitoring krajiny výzkumných infrastruktur v Evropě. Jeho cílem bude identifikovat jednak potenciál užší mezioborové spolupráce mezi již existujícími evropskými výzkumnými infrastrukturami, jakož i definice tematických oblastí, ve kterých Evropa ještě pokročilými výzkumnými infrastrukturami nedisponuje, a mohly by tak být reflektovány zcela novými projekty. Významná otázka k adresování ze strany ESFRI je i dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur, které se ve 2. pol. roku 2023 bude věnovat mj. i předsednictví Španělska v Radě EU. V neposlední řadě bude ESFRI věnovat pozornost i socioekonomickým přínosům, resp. dopadům investic do výzkumných infrastruktur. Reflektovány budou v rámci monitorovací praxe ESFRI věnující se hodnocení stavu implementace a výkonnosti evropských výzkumných infrastruktur.

Aktualizace regulatorního rámce evropských výzkumných infrastruktur

Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám přináší i řadu opatření, co do aktualizace regulatorního rámce pro provoz evropských výzkumných infrastruktur. Evropská komise se v roce 2023 zaměří jednak na aktualizaci Evropské charty přístupu k výzkumným infrastrukturám. Během příštího roku proběhne v gesci Evropské komise – v úzké spolupráci s ESFRI a s dalšími evropskými výzkumně-infrastrukturními stakeholdery – i zhodnocení zkušeností s dosavadní implementací právního rámce EU pro ustanovování konsorcií evropských výzkumných infrastruktur (ERIC). Konsorcií ERIC bylo v Evropě dosud založeno již celkem 25, a to s řadou dalších v procesu ustavování. ČR se jako členský stát prostřednictví Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a velkých výzkumných infrastruktur účastní 16 z nich.

Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám (pdf) určují spolu s Brněnskou deklarací k rozvoji globálního ekosystému výzkumných infrastruktur (pdf) politické směřování, co se týče budoucího rozvoje výzkumných infrastruktur v EU. Na aktivity předsednictví ČR v Radě EU naváží jako nadcházející předsednické země Švédko a Španělsko, které si stanovily výzkumné infrastruktury jako jednu ze svých priorit.